











Psí Známky na krk, sloužící k identifikaci vojáka, používané většinou armád celého světa.
Jedna ID známka je zavěšena na kratším řetízku a ten spolu s druhou známkou na delším. Delší řetízek slouží k zavěšení na krk. Jedná se o vojenskou sadu, která umožňuje identifikaci. V případě úmrtí vojáka se kratší řetízek s na něm zavěšenou známkou oddělí pro účely dalšího zpracování protokolu o úmrtí a druhá známka zůstává u těla pro možnost pozdější identifikace.
( samozřejmě Vám však rádi narazíme libovolně cokoli dle Vašeho uvážení, vhodné též pro identifikaci zvířat atd... )
První povinné používání známek je známo z první světové války ( 1914-1918 ). Před tím vojáci používali různé, většinou po domácku vyrobené kovové destičky se svým jménem, které v případě smrti na bitevním poli napomohly s určením identity. Pojetí „ identifikační známky „ se datuje už z dob americké občanské války ( 1861-1865 ), kde byla jména vojáků psána na papírových kartičkách a našita na oděv.
První zavedení kovových známek vzniklo v roce 1906 a už v roce 1913 bylo používání známek v armádě povinné. V roce 1917 byl použit jako materiál hliník a známky se začaly věšet na krk za pomoci provázku nebo řetízku. Po skončení první světové války se změnil i tvar známky z kulaté na obdélníkovou.
Více známý zaokrouhlený tvar z ocelového plechu, známý jako M1940, byl představen armádou během druhé světové války ( 1939-1945 ). Na tyto známky se razil text ještě ručně, nebo už s pomocí razícího stroje, podobnému psacímu. V roce 1943 poprvé armáda představila sadu známek složenou z dlouhého a krátkého řetízku ( korálkový řetízek byl používán až později ) a dvou známek. Účelem malého řetízku se známkou bylo možné vložení do boty. Tuto možnost lepší ochrany pro případnou identifikaci používalo mnoho vojáků od druhé světové války až po válku ve Vietnamu. Od roku 1959 až po současnost se tvar známek nezměnil, pouze se měnil text identifikace.